Když nerozumíte marketingu, těžko poznáte, zda vám agentura skutečně přivádí zákazníky, nebo pouze vyrábí hezky vypadající čísla. Když vůbec nerozumíte autům, v servisu nedokážete posoudit, zda byla drahá oprava opravdu nutná.
A když nerozumíte ani prodeji, ani tomu, jak se lidé učí, budete trénink obchodníků vybírat podle toho, co dokážete posoudit:
To všechno může být relevantní. Nic z toho ale samo o sobě neříká, zda se obchodníci naučí něco, co budou používat v praxi a co zlepší jejich výsledky.
Specialistu si najímáte právě proto, že dané oblasti rozumí lépe než vy. To ale neznamená, že na něj můžete přenést celou odpovědnost za zadání.
Outsourcovat můžete realizaci. Ne zadání a vlastní úsudek.
Nemusíte být lepší obchodník než vaši obchodníci ani lepší trenér než dodavatel. Potřebujete však rozumět alespoň základům dvou oblastí:
Bez tohoto minima nedokážete vytvořit kvalitní zadání. A bez kvalitního zadání nemůžete objektivně porovnat nabídky.
Dodavatelé vám pak nenabízejí různá řešení stejného problému. Každý vám prodává jiný problém – zpravidla právě ten, na který má připravený svůj oblíbený produkt.
Jeden nabídne motivační přednášku.
Druhý dvoudenní školení technik.
Třetí diagnostiku, role-play a následný coaching.
Čtvrtý celoroční akademii.
Všechny varianty mohou být za určitých okolností správné. Ale pouze tehdy, když víte, jakou změnu potřebujete vytvořit.
Proto se při výběru tréninku neptejte nejdříve: „Který trenér je nejlepší?“
Ptejte se: „Čemu musíme rozumět, abychom poznali, který trenér a jaký způsob rozvoje je nejlepší právě pro náš problém?“
Pokud výběr tréninku začíná otázkou „Kdo nám udělá školení na námitky?“, začínáte na špatném konci.
Téma ještě není potřeba.
Trenér ještě není řešení.
A spokojenost účastníků ještě není výsledek.
Správný výběr tréninku začíná tím, co má být po jeho skončení jinak v každodenní práci obchodníků – a jaký přínos to má mít pro firmu.
Uvažujeme následovně: Výsledky → chování → znalosti → forma tréninku.
Teprve potom hledáme člověka, který dokáže takovou změnu připravit. Tento postup vychází z tzv. Kirkpatrickova modelu.

Nezačínejte názvem kurzu. Začněte obchodním problémem.
„Potřebujeme trénink vyjednávání“ není ještě diagnóza.
Ptejte se:
– Kde dnes přicházíme o zakázky, čas nebo marži?
– Co obchodníci v konkrétních situacích dělají – nebo nedělají?
– Které chování odlišuje nejlepší obchodníky od ostatních?
– Co by mělo být za tři až šest měsíců měřitelně jinak?
– Podle čeho poznáme, že změna přinesla hodnotu zákazníkům i firmě?
Výsledkem může být například:
– lepší kvalifikace příležitostí,
– méně času investovaného do obchodů bez reálné šance,
– vyšší marže,
– kratší obchodní cyklus,
– více kontaktů uvnitř nákupní skupiny,
– přesnější forecast,
– nebo vyšší konverzní poměr (podíl nabídek, které zákazník skutečně přijme).
Zároveň ale ověřte, zda je problém vůbec řešitelný tréninkem.
Pokud obchodník ví, co má dělat, umí to, ale firma ho za správné chování nepřímo trestá, další školení nepomůže.
Typickým příkladem je firma, která chce omezit slevy, ale manažeři sledují pouze obrat. Nebo chce kvalitnější kvalifikaci, ale zároveň oceňuje počet odeslaných nabídek.
Pomáhá jednoduchá diagnostika COM-B:
– Má obchodník potřebnou schopnost?
– Má ve firmě příležitost a podmínky, aby ji používal?
– Má dostatečnou motivaci?
Pokud chybí nástroje, čas, pravomoci, data, podpora manažera nebo správně nastavené cíle, samotný trenér problém nezachrání.
Dále je potřeba se podívat, zda jsou splněny všechny kritéria marketingového mixu (Product-Price-Placement-Promotion). Pokud se snažím prodat podprůměrný produkt za vysokou cenu, ani dobré prodejní dovednosti obchodníků to nezachrání.

Obchodní výsledek je potřeba převést do pozorovatelného chování.
Nestačí napsat:
„Obchodníci budou lépe komunikovat.“
„Budou více naslouchat.“
„Zlepší se ve vyjednávání.“
To nelze pořádně trénovat ani vyhodnotit.
Popište, co mají obchodníci dělat jinak v konkrétních situacích. Například:
– před schůzkou zjistit relevantní informace o zákazníkovi,
– na začátku jednání ověřit očekávání a domluvit agendu,
– klást otázky na problém, dopady a očekávaný přínos,
– po položení otázky naslouchat, nechat zákazníka domluvit a pak klást vyjasňující otázky,
– rozvíjet potřeby zákazníka místo rychlého přechodu k prezentaci produktu,
– identifikovat lidi, kteří nákup ovlivňují,
– propojit argumentaci s konkrétními potřebami zákazníka,
– vypočítat návratnost pro daného zákazníka,
– kvalifikovat, zda má smysl pokračovat,
– při vyjednávání nevydat ústupek bez protihodnoty,
– a uzavřít jednání jasnou dohodou o dalších krocích.
To je třetí Kirkpatrickova úroveň: chování v praxi.
Čím konkrétnější chování popíšete, tím snáze rozhodnete:
– co se musí obchodníci naučit,
– jak to mají nacvičovat,
– co má sledovat jejich manažer,
– a podle čeho později vyhodnotíte změnu.

Teprve teď přichází obsah.
Pro každé požadované chování si položte otázku: Co musí obchodník vědět, aby se dokázal správně rozhodnout a jednat?
Může jít o znalost:
– zákaznického nákupního procesu,
– rolí v nákupní skupině,
– vlastního produktu a jeho obchodní hodnoty,
– ekonomiky zákazníkova rozhodnutí,
– kvalifikačních kritérií,
– struktury obchodního rozhovoru,
– vyjednávacích principů,
– nebo firemních procesů a pravomocí.
Pozor na častou chybu: znalosti se do programu přidávají snadno, a tak je jich nakonec příliš. Účastník pak odchází s plným sešitem, ale v pondělí ráno neví, co má udělat jinak.
Pomůže Bloomova taxonomie. Nestačí, aby obchodník metodu dokázal vyjmenovat nebo vysvětlit. Potřebuje ji umět použít, analyzovat situaci, vyhodnotit možnosti a vytvořit vlastní postup.
Rozlišujte také:
– co musí obchodník znát zpaměti,
– co stačí umět rychle dohledat,
– a k čemu potřebuje checklist, kalkulačku, šablonu nebo jinou pracovní pomůcku.
Dobrý trénink nepřenáší maximum informací. Přenáší právě tolik informací, kolik je potřeba ke správnému jednání.

Obchodník nepoužije techniku, pokud je v rozporu s tím, čemu ten obchodník věří.
Můžete ho naučit klást otázky, ale pokud je přesvědčený, že zákazníka nejlépe přesvědčí dlouhou prezentací, brzy se k ní vrátí.
Můžete ho naučit kvalifikovat, ale pokud považuje odmítnutí nekvalitní příležitosti za osobní prohru, bude dál pronásledovat každý lead.
Můžete ho učit chránit marži, ale pokud vnímá slevu jako nejrychlejší cestu k dobrému vztahu, použije ji při prvním odporu.
Potřebné postoje mohou být například:
– zvědavost před argumentací,
– ochota nejprve porozumět a teprve potom přesvědčovat,
– odvaha položit nepříjemnou otázku,
– ochota připustit, že řešení zákazníkovi nemusí dávat smysl,
– odpovědnost za další krok,
– schopnost říct nekvalifikované příležitosti „ne“,
– a přesvědčení, že dlouhodobá důvěra je cennější než rychle podepsaná špatná zakázka.
Postoje ale nezměníte powerpointovým slidem ani motivační přednáškou. Mění je kombinace zkušenosti, reflexe, zpětné vazby, příkladů kolegů a chování manažera. Pokud školení hlásá jedno, ale firemní prostředí odměňuje opak, vyhraje prostředí.
Dále je potřeba zvážit, jaké další podmínky a podporu potřebují obchodníci mít k tomu, aby dané jednání skutečně v praxi používali.

Různé cíle vyžadují různé formy učení.
Znalosti lze získat z videa, textu, přednášky, případové studie nebo ukázky.
Dovednosti vyžadují nácvik, opakování a kvalitní zpětnou vazbu.
Postoje se mění prostřednictvím zkušenosti, příkladu, diskuse, reflexe a nového pohledu na důsledky vlastního jednání.
Návyky vznikají až opakovaným používáním v reálné práci a následným vyhodnocením.
Proto je pro obchodní trénink užitečný Kolbův cyklus zkušenostního učení:
Přednáška může vysvětlit, jak se plave. Do vody za obchodníka ale nevleze. Pokud má dojít ke změně chování, hledejte program, který obsahuje:
– přípravu před workshopem,
– praktický nácvik,
– zpětnou vazbu,
– práci s reálnými obchodními situacemi,
– úkoly pro použití v praxi,
– opakovaná setkání,
– coaching nebo konzultace,
– a zapojení sales manažerů.
Jednodenní workshop může dobře otevřít téma. Jen málokdy sám změní návyky a tím pádem ani výsledky.
Výzkum transferu učení dlouhodobě upozorňuje, že použití nové dovednosti ovlivňuje nejen kvalita tréninku, ale také motivace účastníka, možnost dovednost použít a podpora pracovního prostředí – především manažera. (Prof. Brinkerhoff).

Teprve teď hledejte kritéria, podle kterých budete vybírat dodavatele (trenéra).
Ne podle toho, kdo má nejhezčí web, nejvíce sledujících nebo nejzábavnější ukázkové video.
Ptejte se, zda trenér:
Umí provést diagnózu – Nepřijme automaticky zadání „potřebujeme námitky“, ale zjišťuje, kdy námitky vznikají, co jim předchází a jaké chování je potřeba změnit.
Rozumí prostředí B2B prodeje – Nemusí celý život prodávat právě váš výrobek. Musí ale rozumět délce obchodního cyklu, vícečlenným nákupním skupinám, interním schvalovatelům, výběrovým řízením, obchodnímu riziku a ekonomice rozhodování.
Umí převést teorii do praxe – Nestačí znát metodu. Musí umět vytvořit relevantní situace, vést nácvik, pozorovat chování a dávat konkrétní zpětnou vazbu.
Umí pracovat s různou úrovní účastníků – Začátečník potřebuje strukturu. Zkušený obchodník potřebuje výzvu, přesnou zpětnou vazbu a prostor prověřit vlastní návyky.
Dokáže zapojit manažery – Pokud sales manažer neví, co po tréninku sledovat, jak dávat zpětnou vazbu a co vyžadovat v praxi, tak změna nenastane.
Umí navrhnout přenos do práce – Ptejte se, co se bude dít mezi workshopy a po skončení programu. Kdy účastníci použijí novou dovednost? Kdo to s nimi vyhodnotí? Jaké překážky mohou očekávat?
Umí pracovat s důkazy – Dobrý trenér neslibuje, že jediný workshop zvýší obrat o přesné procento. Dokáže však popsat, jaké chování chce změnit, jak ho bude měřit a jak bude sledovat jeho vztah k obchodním výsledkům.
Dokáže přiznat hranice – Některé problémy jsou ve strategii, produktu, cenotvorbě, řízení, motivaci nebo procesech. Důvěryhodný trenér neprodává školení jako univerzální lék.

Pošlete všem kandidátům stejné zadání. Jinak budete porovnávat nesrovnatelné nabídky.
Dobré zadání obsahuje:
– požadovaný obchodní výsledek,
– konkrétní chování, které se má změnit,
– cílovou skupinu a její zkušenosti,
– typické obchodní situace,
– překážky v pracovním prostředí,
– požadovaný způsob nácviku,
– zapojení manažerů,
– a očekávaný způsob vyhodnocení.
U referencí se neptejte pouze: „Byli jste spokojení?“ Ptejte se:
– Co účastníci po programu skutečně dělali jinak?
– Jak byli zapojeni jejich manažeři?
– Jaké překážky se objevily?
– Jak jste poznali, že investice měla hodnotu?
Užitečný je Brinkerhoffův přístup Success Case Method. Po určité době nezkoumá pouze průměrné hodnocení účastníků. Hledá případy, kde se nové postupy využily nejvíce, i případy, kde se nevyužily téměř vůbec.
Zjišťuje:
– co konkrétně se změnilo,
– jaký to přineslo přínos,
– co úspěšné použití umožnilo,
– co ostatním bránilo,
– a jak lze podmínky úspěchu zopakovat.
To vám řekne o kvalitě programu mnohem více než průměrná známka 4,8 z 5 a komentář „lektor byl sympatický“.
Při výběru tréninku postupujte v tomto pořadí:
Výběr obchodního tréninku není soutěž krásy mezi trenéry. Je to návrh změny obchodního výkonu.
A proto nejlepší otázka nezní: „Koho pozveme školit?“
Ale: „Co musí naši obchodníci po programu prokazatelně dělat jinak – a co zajistí, že u toho vydrží?“

Pokud právě připravujete rozpočet na rok 2027, zahrňte do něj i rozvoj svého prodeje. Do 30. listopadu 2026 můžete využít Early Bird podmínky pro SalesKick Akademii 2027 pro jednotlivce a menší firmy.
Více o programu, přínosech a podmínkách najdete zde:
https://www.linkedin.com/smart-links/AQGXC7Y0lMfO4w

#B2Bprodej #SalesKickAkademie #rozvojobchodníků #salestraining
Čtěte dále:
Jak vybrat prodejní školení?
Zpátky na často kladené otázky
Kontaktujte mě:
Mailem
Domluvme si hovor (telefonní nebo video)
Trenér komplexního B2B prodeje, certifikovaný ve SPIN Selling a Challenger Sales
Publikováno: 21. listopadu 2026