Jak si zachovat chladnou hlavu?

Asi se Vám v životě stalo, že se Vám něco nepovedlo. Že jste něco udělali nebo někomu něco řekli, a pak jste toho litovali. Říkali jste si: „Bože, to jsem to udělal ale blbost. Já jsem takový debil!“ Pořád jste museli myslet na to, co jste to vyvedli.

Ale co je ještě horší – když podobná situace přišla znovu, tak jste tu chybu zopakovali. Znovu jste třeba vybuchli.

Co s tím dělat? Proč se v dané situaci nejsme schopni zachovat jinak?

Krizové jednání se musíme naučit v klidu. Proto jsou kurzy první pomoci, zvládání smyku či sebeobrany.

Pokud se chceme ve stresové situaci zachovat jinak, musíme si nadefinovat a vyzkoušet to jednání, které chceme v dané situaci mít. Pokud tedy chceme na námitku či kritiku odpovědět jinak, a s klidem, musíme si svou „novou“ odpověď připravit dopředu. A to nejen slova, ale i emoce.

Zkuste přístup NLP (Neuro-lingvistického programování) a jeho techniku „Future Pacing“ (volným českým překladem „Chození v budoucnosti“.) Uvidíte, že se v budoucnu, až se dostanete do stresové situace, budete se cítit mnohem jistější a sebevědomější. A nakonec budete mít i úspěch!

Váš mozek nedělá téměř žádný rozdíl mezi tím, co prožívá ve skutečnosti a mezi tím, co prožívá v našich představách.

A pokud se ve vašich představách vracíte ke starému modelu jednání a znovu a znovu jej prožíváte, o to pevněji si jej vrýváte do paměti. A tím jen zvyšujete pravděpodobnost, že jej budete opakovat i v budoucnu znova.

Co s tím mohu dělat? Držet se následujících dvou bodů:

1. Nebabrat se ve starých chybách.

To, co se mi z dnešního hlediska jeví jako chyba, se mi v dané situaci jako chyba nejevilo. Myslel jsem si, že to je to nejlepší řešení! Nebo snad ne? Takže tato „chyba“ není vlastně prohrou, ale jen odezvou či zpětnou vazbou na moje jednání. Je důležité změnit postoj ke svému předešlému jednání a vnímat jej pozitivně.

2. Efektivnější je si představit, jak jinak se zachovám příště.

Například pokud se při prezentaci škrábu za uchem, nepomůže, když si řeknu, že příště se nebudu škrábat za uchem. Musím si představit, co s tou rukou budu při příští prezentaci dělat. Budu ji mít rovně podél těla? Budu v ní držet poznámky? Budu ji mít v kapse? Představím si tři varianty a vyberu z nich tu nejlepší. A do té nejlepší varianty se „ponořím“ a představím si ji před vlastníma očima jako film.

Pokud je můj problém v tom, co říkám, či naopak neříkám, postup je stejný.

Představím si, několik variant (nejlépe tři), co bych mohl v dané situaci říci. Vyberu z nich tu nejlepší a představím si jako film.

Není ani to „nové“ jednání ideální a nevyvolává takovou reakci, jakou jste si představovali? Pak zpátky k bodům 1. a 2. a najít jinou variantu jednání.